English

Prohlašuji, že reklamy umístěné na této stránce jsou vloženy webovou aplikací Blog.cz a nemají se mnou a mými zájmy žádnou souvislost.

Pocity ze zkoušky

22. ledna 2010 v 18:58 | Pierzynová |  PATOLOGIE
Dneska ráno jsem měla takový stav, že na tu zkoušku snad v životě nedojdu. Nespala jsem, skoro nejedla a teď se blížila doba, kdy to všechno začne. Dorazilo nás poměrně dost, všichni bledí a zoufalí...

Nevím, ale takový pocit dutosti jsem ještě neměla. Nebyla jsem schopná se do ničeho koukat a chvěla jsem se. Pak nám některým začalo kručet v žaludcích :D. No...jeden po druhém jsme přicházeli na řadu.
Já osobně jsem si táhla krásné otázky. To mi dodalo odvahy, protože jinak bych se nejspíš otočila na patě a rychle zmizela. Byla jsem ráda, že tam sedím, i když se mi třepala prupiska v ruce a já nevěděla jak tu nervozitu zastavit. Přála jsem si, abych se uklidnila, když jsem si sedla a pohlédla zkoušejícímu do tváře. Zprvu jsem to zvládala a už jsem si myslela, že přejdu v plynulejší a kvalitnější projev, ale hups...náhle začaly otázky na tělo. Snaha nepanikařit a zachovat chladnou a rozvážnou hlavu netrvala dlouho. Moje chyba. Pak už jsem jen cítila jak ztrácím půdu pod nohama a začala jsem plácat úplné blbosti :(.
Ptáte se proč to všechno píšu? Protože jsem viděla lidi kolem sebe, jak šílíme a to vždy ubere vědomosti. Čekala jsem tu zkoušku daleko, daleko těžší, bála jsem se jí jak čert kříže. Člověk poslouchá řeči šířící se kolem patologie a jde mu mráz po zádech. A já se po dnešku ptám: proč? Kvůli čemu? Čeho se bojíme? Co znamenaly ty klepající kolena a křeč ve tváři? Respekt? Pocit kvantity?
Nic takového není třeba. Teď vím, že jsem si tím akorát podkopala vlastní nohy. Kdybych se ale dokázala vschopit dřív, říkám si. Koneckonců, nic se mi nestalo a dokonce jsem měla ze zkoušení příjemný pocit (i když zkoušející si musel pořádně zoufat, jak blbá osoba tam přišla).
Teď už doufám vím, jak na to a určitě nedám na povídačky, že patologie je příšerná. Naopak, začíná mě víc a víc bavit. Nevěděla jsem, co všechno člověk musí umět a nevěřila příteli, že dobrý patolog chce po studentech slyšet jen to podstatné :). Je to tak, mít v tom jasno znamená: mít základní přehled. A o tom to je. Nemusíme umět celá skripta, stačí to říct přesně a umět vysvětlit. Zbytečně se snažíme to všechno pochopit a zapamatovat si. Z této snahy pak vzniká chaos v hlavě. Myšlenky se tříští na střepy a jsou recyklovány tak ctižádostivě, že samotná zkouška nás pak připraví úplně o všechno, co v tom mozku zbylo. Zkouška z patologie je skvělá, i když jsem neuspěla. Určitě to příště zvládnu, tu sílu má každý.
Nezoufejme, není to složité, chce to klid a nechat si to všechno pozvolna projít hlavou :). Nervou uši, nezabíjí, chcou jen slyšet jádro pudla :) a na to mozek kapacitu má.
Touto zpovědí dneska končím. A neodcházím skleslá, ale chystající se opět zakousnout do sladké patolky a pořádně si to učení vychutnat. ;)
Přeji všem mnoho úspěšných zkoušek a hlavně žádné nervy na periferii, ty mají pracovat v mozkovně ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama