English

Prohlašuji, že reklamy umístěné na této stránce jsou vloženy webovou aplikací Blog.cz a nemají se mnou a mými zájmy žádnou souvislost.

Dneska jsem se holkám ztratila

18. června 2009 v 22:51 | Pierzynová |  Kočičí pohled na svět
Už mi Hanka s Anetou rozšířily revír :). Můžu běhat nejen po všech pokojích, ale dokonce si hrát v koupelně, když se holky koupou, a spát v jedné skříni. Avšak mou nejoblíbenější činností se staly procházky po terase. Ta je sice vysoko, ale nemám možnost se dostat na cestu, a tak mi holky každý den otevírají okno, abych se mohla "toulat".
Taky jsem si zvykla na Badyho, psa paní domácí, který by se se mnou rád spřátelil, ale já vždycky uteču :).

Dneska, za soumraku, jsem si šla opět protáhnout tělíčko ven. Jak jsem se tak procházela a nakukovala do zahrádek sousedům, rozhodla jsem se, že se porozhlédnu po schodech do patra k paní domácí. Měli otevřené dveře. Využila jsem příležitost a vklouzla dovnitř. Plížila jsem se pomalu, rozvážně, jak pravá šelma. Očuchávala si každé zákoutí až na půdu. Jenže.... najednou....Bady! Domácí ho pustili na chodbu, mou jedinou cestu zpět. Přikrčila jsem se na schodech. Bohužel se, psisko jedno chlupaté, uvelebil se žrádlem do svého pelechu přímo pod schody na kterých jsem se klepala strachem. Nezbylo mi nic jiného než čekat, protože jsem neměla odvahu se proplížit kolem jeho čumáku (ne že bych to nezvládla, ale....no...co kdyby měl ještě hlad).

Mezi tím mě už Hanka volala z okna domů, jenže já nemohla přiběhnout. Aneta prohlédla pokoj, já stále nikde. Znovu vyšly na terasu a začaly mě volat, chtěla jsem se ozvat, ale když...pesan by mě mohl objevit. Najednou jsem uslyšela hlas úplně blizoučko, vycházel z otevřených dveří, pokusila jsem zamňoukat a povedlo se. Holky zaslechly můj hlásek, jenže nevěděly, že tam spí Bady. Byla již černá tma a oba jsme barvou splynuli s prostředím. Snažila jsem jim sdělit, že nemohu po schodech dolů, protože je tam pes, ale asi mi nerozuměly. Jsou to však holky vykutálené. Zašly si rožnout a překvapení čekalo i na ně :). Už jsem slyšela jen jejich švitořivé hlasy a smích. Vzaly mě do náruče a odnesly domů :).

Juchůůůů, miluji bezpečí domova. Přísahám na svou černou tlapku, že budu chvilku sekat dobrotu :)
Vaše Lejdy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama